Rolls-Royce Wraith

Zatímco na počátku 20. století ve Spojených státech sjížděly z linky první vozy již plně vybavené a nalakované, evropští výrobci si s vývojem masové výroby dávali načas. Několik společností dokonce zůstalo i přes příchod moderních technologií u ruční výroby aut nebo se alespoň věnovali manuální výrobě ve větší míře než konvenční masoví výrobci. Symbolem takové produkce byla například britská firma s tradicí Rolls-Royce, která se od 20. let zaměřovala na výrobu luxusních automobilů. Avšak sedany a kupé, koncipované zpravidla jako šoférské vozy včetně otevřených karoserií, se v té době nevyráběly kompletně v Rolls-Royce. Místo toho dodávali jednotlivé součásti různí výrobci karoserií. Rolls-Royce dodal pouze podvozky a motory. Této tradice se Britové drželi pevně i při uvedení nového modelu s názvem Wraith (Skotsky: duše). Jako poslednímu modelu předválečného období byl Wraithu připsán zvláštní význam. Jelikož to byl také první model po druhé světové válce, který se objevil v roce 1946 pod názvem Silver Wraith a také první Rolls-Royce z nového výrobního areálu v Crewe, zajistil si speciální místo v historii firmy. Byl totiž zároveň posledním vozem, který byl vydán bez hotové karoserie Rolls-Royce. Wraith byl tedy v mnoha ohledech výjimečný model. Jako vzpomínku Rolls-Royce nechal v rámci svého majoritního vlastníka BMW oživit řadu Wraith v roce 2013 a pojmenoval novou generaci sportovních luxusních kupé právě po modelu Wraith.

První generace Rolls-Royce Wraith z roku 1938/9 jako Classic Car

Uzavřený nebo polootevřený sedan, kupé nebo kabriolet - u generace Wraith roku výroby 1938/39 realizovali výrobci velmi odlišné varianty karoserie. Modely luxusní třídy ale měly i své podobnosti: dominovala jim typická vysoko postavená mřížka značky Rolls-Royce, většinou se pyšnily symbolickou soškou chladiče a měly šestiválcový motor o objemu 4,3 litru, který Wraith dostal až na rychlost téměř 140 kilometrů za hodinu. Konkrétní výkonnostní hodnoty se Rolls-Royce dříve u svých modelů zdráhal uvést. Díky svému téměř rok trvajícímu období výroby a jen několika stovkám vyrobených kusů byla první generace Wraith sběratelským kouskem, vysoce ceněným na trhu ojetých automobilů jako Classic Car. Pokud se tedy vůbec model Wraith první generace v nabídce objevil.

Éra externího dodavatele karosérie končí u Rolls-Royce v roce 1959 s příchodem modelu Wraith

Totéž platilo i pro druhou fázi výroby Wraith, která začala v poválečném roce 1946 a pokračovala až do roku 1959. Po dobu produkce byl Wraith, vyráběný ze součástek různých dodavatelů, dodáván k zákazníkům jako sedan a kupé v různých variantách karoserie. Na výběr byl základní podvozek s 3,22 metry na délku a prodloužená verze s délkou téměř 3,38 metry. Jako pohon zvolil Rolls-Royce jeden ze svých slavných šestiválcových motorů, který byl v pozdních 50. letech konstruován se zvýšeným objemem 4,9 litru. S uplynutím výrobní lhůty Britům také skončilo dodávání karoserií externími odborníky. U modelů od roku 1959 se Rolls-Royce postaral o díly sám.

Díky kupé Wraith objevil Rolls-Royce v roce 2013 sportovní charakter jako takový

Když Rolls-Royce pod německým vedením rozhodl pokračovat s produkcí Wraith, bylo hned jasné, že se bude i u moderní verze jednat o výjimečný model. Vůz se silným motorem, vyrobený jako sportovní kupé a dvoudvéřák se zadními výklopnými dveřmi, tím vším se mohl model Wraith z roku 2014 na trhu pochlubit. Skutečnost, že se model vyšší třídy musel dělit o svou platformu s BMW dobré image Rolls-Royce nijak neškodilo. Díky svému svéhlavému vzezření kupé tím spíše dokázalo, že jméno Wraith nebylo v historii výrobce Rolls-Royce spojováno s novým začátkem a přelomem jen tak pro nic za nic. Neboť díky kupé Wraith objevil Rolls-Royce v roce 2013 sportovní charakter jako takový.

Designéři Rolls-Royce dali Wraithu do vínku dynamiku pravého kupé

Kupé měl výrobce v programu již od roku 2008 v rámci své řady Phantom. Už tehdy realizoval koncept čtyřmístného vozu s opačným otevíráním dveří u řidiče a spolujezdce. Nicméně délka cca 5,60 a rozvor 3,30 m zákazníky o sportovním řízení tohoto dvoudveřového vozu příliš nepřesvědčila. Model neměl ani žádnou skutečnou kupéčkovou střechu a snažil se stylem napodobit spíše sedany. Jinak tomu bylo u modelu Wraith, který se etabloval jako cenově dostupný nástupní model a také svými rozměry jasně vymezil rozdíl mezi ním a kupé v programu. S délkou sotva 5,27 m a 1,95 m na šířku mohl být Wraith považován za praktické auto ke každodennímu použití. Přes typickou masivní Rolls-Royce příď vypadal dvoudveřový model díky své extrémně rovné a k zádi směřující střešní linii jako pravé kupé, na jehož odpovídající dynamiku se mohli zákazníci spolehnout.

Wraith je považován za nejrychlejší Rolls-Royce všech dob

Marketing firmy Rolls-Royce dal bez britské zdrženlivosti najevo, že modelem Wraith výrobce vytvořil nejrychlejší Rolls-Royce vůbec. A toto tvrzení bylo odpovídajícím způsobem zdokumentováno v číslech: Wraith měl 6,6litrový motor V12, který dosáhne výkonu až 465 kW (632 koní). Z kombinace s osmistupňovou automatickou převodovkou vzešlo zrychlení, které na téměř 2,5 tunové kupé ukázalo špičkovou hodnotu. Neboť Wraithu se podařilo zrychlit během asi 4,6 sekund z nuly na 100 kilometrů za hodinu. Ačkoli dvanáctiválec by jistě zvládnul vyšší zatížení, maximální rychlost byla, jak tomu bylo v luxusní třídě zvykem, omezena elektronicky na nanejvýš 250 kilometrů za hodinu. Kdo byl s britským kupé V12 na cestách, ten mohl počítat se spotřebou pohonných hmot asi 21 litrů. Tolik Wraith spotřeboval v testovacím režimu v rámci jízdy mezi vesnicemi. Mimo město na silnicích a dálnicích si nejrychlejší model v programu Rolls-Royce vystačil s 9,8 litry. V průměru to vedlo k hodnotě 14 litrů na 100 kilometrů. Tím se Wraith dostal do třídy energetické účinnosti G s emisemi 327 g/km CO2.