Bugatti

Italská značka, výrobní závod ve Francii, německý výrobce – to jsou mezinárodní prvky charakterizující zlomové chvíle v historii výrobce sportovních vozů značky Bugatti. V dobách zakladatele společnosti, Ettore Bugattiho, byly vozy s přepychových designem a nejmodernějším technickým vybavením, vyráběné v malých sériích, auty snů 20. a 30. let. Sedany se staly symbolem přepychu na cestách, a úspěchy sportovních vozů na okruzích Evropy udělali ze značky Bugatti legendu. Za takové historické Bugatti jsou sběratelé ochotni platit astronomické ceny. Válečné události a drahá ruční výroba měly za následek, že v polovině 50. let zmizela značka Bugatti z trhu. Mnohá desetiletí zůstávaly práva na značku nevyužité. Teprve v roce 1992 vrátil italský výrobce značku k životu modelem Bugatti EB 110. Koncem 90. let koupil wolfsburgský koncern VW práva na značku Bugatti a zahájil výrobu v nové továrně v historickém místě v Alsasku. V roce 2005 začal VW vyrábět supersportovní auto Bugatti Veyron.

Díky technickým inovacím se značka Bugatti stala symbolem závodního automobilu

Smělé vize wolfsburgských návrhářů o vytvoření závodního auta s nižší spotřebou paliva a výkonem více než 1000 koňských sil by se inženýrovi a designérovi Ettore Bugattimu určitě zalíbily. V roce 1909 založil Ettore Bugatti továrnu na výrobu automobilů v Alsasku městě Molsheim, která byla později nazvaná jeho jménem. Ettore Bugatti si rychle získal reputaci technického génia, který dával přednost nekompromisní realizaci technické ideje před racionálním ekonomickým přepočtem. Závodní auta Bugatti Type 10 vyráběné od roku 1908 v Molsheim, připomínající svým tvarem doutník, pravidelně vítězili ve všech hlavních evropských závodech a svými technickými inovacemi způsobovaly rozruch a obdiv. V roce 1920, Ettore Bugatti představil svůj první sériově vyráběný motor s osmi válci, který poháněl model T30 - ikonu závodních vozů a v roce 1921 se Bugatti T28 stal prvním silničním modelem značky.

Velká éra sedanů a touringových vozidel Bugatti

Ve "zlatých dvacátých letech“ se sedany a kabriolety od Bugattiho etablovaly v segmentu luxusních automobilů. Malý výrobce dokázal ve 30. letech prodat více než tisíc vozů Bugatti T44 s osmiválcovým motorem o objemu tři litry. Dalším úspěšným modelem byl touringový Type 57 s výkonem 135 koní, který se vyráběl až do roku 1939, kdy se výroba ukončila kvůli válce. Na tomto modelu získal závodník Pierre Veyron poslední vítězství pro značku Bugatti. Vydělané peníze byly vloženy do prestižních, ale málo úspěšných projektů, jako například Bugatti Royale, který jako prodloužená limuzína s výkonem 300 koní nastavil nová měřítka v luxusní třídě, ale jehož se prodalo jen půl tuctu. Ani s prvním poválečným modelem Type 101 z roku 1951 technicky vycházejícím z Bugatti T57 nebyla rodinná firma po smrti jejího zakladatele v roce 1947 schopna navázat na staré úspěchy. Prototypem závodního auta v polovině 50. let skončila výroba automobilů Bugatti.

EB 110 a Bugatti Veyron vracejí značku zpět do života

Ukázalo se, že v automobilovém průmyslu není vůbec jednoduché vydělat peníze na legendárním jménu po několika desítkách let. Italský podnikatel Romano Artioli koncem 80. let obnovil výrobu pod značkou Bugatti a krátce na to koupil rovněž tradiční britskou značku Lotus. Avšak v roce 1995 ho tato dvojice supersportovních automobilů přivedla na mizinu. Nicméně model Bugatti EB 110 přece jen spatřil světlo světa. Automobil s pohonem všech čtyř kol, 3,5litrovým motorem V12 o výkonu 560 koní (411 kW) byl na italském závodě vyroben v počtu pouhých 300 kusů. V roce 1998 získal koncern Volkswagen práva na značku Bugatti a přesunul výrobu svého prestižního projektu Bugatti Veyron zpět do původních míst v Alsasku. V roce 2005 sjelo z výrobního pásu první kupé Bugatti Veyron. O čtyři roky později představil VW super sportovní vůz s výkonem 1 001 koňských sil (736 kW) a maximální rychlostí 400 km/h jako Bugatti Veyron Grand Sport roadster.