Renault Megane

Malé rodinné auto pochází z dílen francouzké automobilky Renault, známého výrobce osobních vozidel, traktorů a autobusů. Mégane je nástupcem Renaultu 19, vyráběného v letech 1988 až 1996, který prošel úpravou pohonné jednotky a pod-vozku.

Mégane první generace

Mégane I, označovaný také jako Mégane Classic, se vyrábí od roku 1995 a jako první byl uveden v autosalonu ve Franfurtu. Vůz disponuje podlahovou částí, moto-rem, převodovkou a podvozkem svého předchůdce, Renaultu 19. Mégane měl ale mnohem více modifikací. Protože se Renault u tohoto vozu zaměřil na bezpečnost, vyměnil tradiční pás přes břicho na prostřením sedadle vzadu tříbodovým bezpečnostním pásem. Standardní přední pásy disponovaly fast clip omezovačem tahu. Novinkou byl SRP systém zadržení a ochrany, který pečlivě optimalizoval pasažérovo sedadlo, pás, omezovač tahu a airbag. Mégane I dosáhl na čtyři hvězdy v crash testech své třídy v roce 1998 v Evropském programu posuzování aut. Motory se vyráběly v 1,4 a 1,6 litrovém typu E, 1,9 litrovém dieselu a dvoulitrové benzínové variantě typu F. V roce 1999 prošel Mégane menším faceliftem s vylepšenou mřížkou, zdokonalenými bezpečnostními prvky a šestnáctiventilovým motorem.

Mégane II

Mégane druhé generace se začal vyrábět v roce 2002. Dostal cenu Evropského Auta Roku 2003, kde soutěžil s konkurenty jako Mazda 6, Citroen C3. V crash testech obdržel jako první v kategorii menších rodinných aut pět hvězdiček za bezpečnost. V Brazílii vyráběl Renault verzi s názvem Hi-Flex, která jměla volitelný pohon: bezolovnatý benzín nebo ethanol. Stejně jako Brazilský Scenic a Clio může motor Méganu vzhledem k použití elektronického řídícího modulu pracovat s jakoukoliv směsí benzínu a ethanolu. Flex verze má agregáty o síle 109 a 113 koní při objemu 1,6 l s čtyřválcovým řadovým motorem vyvinutým a vyrobeným v Brazílii. Naopak verze 2,0 l používání etanolu neumožňuje kvůli motoru vyvinutému ve Francii. V roce 2006 prošel Mégane II úpravou interiéru, přední části auta a vylepšením předního odpružovacího systému.

Mégane RS

RS Mégane II byl k dispozici v třídveřovém sedanu a pětidveřové verzi hatchback, oba se stejným motorem, postaveny na Renault Dieppe závodu, v kterém je vyrobe-na většina závodních automobilů (Clio V6, 5 turbo, Spyder a Alpine A610 / A110). RS používá přeplňovaný dvoulitrový zážehový motor, který má sílu 165 kW (222 koní) , který umožňuje zrachlení z nuly na sto za 6,15 vteřin a s maximální rychlostí asi 240 km/h. Mégane Renault Sport disponuje omezovačem rychlosti, který zabraňuje vozu překročit uživatelsky přednastanovenou rychlost. Může být libovolně zapínán, a je nastaven stejným způsobem jako tempomat.

Mégane III

V říjnu 2008 byly na trh uvedeny verze Méganu třetí generace v pětidveřovém hat-chbacku a coupé. Coupé je sportovnějšího designu, naopak hatchback uspokojí konzervativnější řidiče. Vůz není dostupný v automatu. V roce 2012 prošel faceliftem s představením tří nových motorů v agregátech 1,2 l přeplňovaného zážehového motoru o síle 82 kW (110 koní), 1,5 a 1,6 l dCi. Další facelift přišel v roce 2014 se silnějším 1,2 l přeplňovaným diesel motorem o síle 95 kW (128 koní).

Mégane IV

Čtvrtá řada spatřila světlo světa v roce 2015 opět na autosalonu ve Frankfurtu. Je založena na CMF-CD platformě navrhnuté společnostmi Renault a Nissan. Čtvrtá generace Méganu je větší a nižší než její predchůdci. Řidič může volit mezi pěti jízdními režimy, které mění v nastavení vozu. Mezi volitelné části výbavy patří adap-tivní tempomat, automatické nouzové brzdění, systém pro varování při vyjetí z pruhu, limitní rychlostní varování, sledování slepých bodů, automatické světlomety, zpětná kamera, parkovací senzory a hands-free parkovací systém. Renault klade důraz na kvalitu v průběhu vývoje. Má k dispozici devět motorů (čtyři benzínové a pět diese-lových) s výkony mezi 65 kW (89 koní) a 149 kW (202 koní).