Hyundai i30

Když si jihokorejská automobilka Hyundai začala na počátku 90. let budovat svou pozici na evropském trhu, bylo nejprve nutné řádně investovat peníze do reklamy, aby evropským uším neobvykle znějící název firmy získal na popularitě. Naopak u jmen modelových řad Hyundai k jazykovým obtížím nedocházelo. Pokud bylo nutné najít název nového vozidla, Jihokorejci se vždy snažili uvádět své produkty na trh z globálního hlediska: Hyundai Pony nebo Hyundai Getz byla pojmenování, která se hodila k šikovnému městskému vozu. Hyundai Sonata nebo Hyundai Grandeur svými jmény zdůraznily komfortní image modelů střední třídy. A Hyundai Galloper nebo Santa Fe odrážejí ve svých názvech vlastnosti, které jsou spojovány s terénními vozidly a sportovními užitkovými vozy (SUV). Na úsvitu věku inteligentních automobilů, ve kterém hrají stále významnější roli elektronické jízdní pomůcky, bylo logické představit zcela nový systém pojmenování. Začalo to v kompaktní třídě v roce 2007 nově uvedeným modelem Hyundai i30, který nahradil Hyundai Lantra.

Hyundai i30 je prvním evropským vozem Jihokorejců

S vozem Hyundai i30 začala pro jihokorejské konstruktéry nová éra, a to nejen z pohledu nového systému pojmenování. Kompaktní vůz z roku 2007, zpočátku nabízený pouze jako pětidveřový sedan, vyjadřoval zároveň novou strategii, v níž Jihokorejci přesunuli Evropu do centra pozornosti. Styling Hyundai i30 byl navržen designovým oddělením Hyundai v Německu a když byl dokončen nový závod Korejců v České republice, Hyundai i30 se stal v roce 2009 prvním evropským modelem, který zde byl vyroben.

V roce 2008 přichází na trh Hyundai i30 kombi

Technologii a stavební základnu Hyundai i30 sdílí s modelem Kia cee´d z dílny dceřiné společnosti Kia, který byl uveden na trh ve stejnou dobu. Z vnějšího pohledu se oba kompaktní vozy neliší, s výjimkou loga a světlometů. Při navrhování 4,25 metrů dlouhé a 1,80 m široké karoserie Hyundai i30 se designeři, navzdory názvu modelu, který má vyjadřovat modernitu a inovaci, orientovali spíše na mainstreamovou kompaktní třídu. Pouze prodloužená velká zadní světla, dosahující téměř ke střeše, svědčí o trochu větší tvůrčí odvaze. V roce 2008 byl program doplněn kombi verzí na bázi Hyundai i30, která se pyšnila délkou těsně pod 4,50 metru a měla 415 litrů úložného objemu při vzpřímeném zadním sedadle. Se sklopenými zadními sedadly se dá kapacita zvětšit na téměř 1400 litrů.

Motor Hyundai i30

Hyundai i30 byl nabízen v šesti verzích motoru. K dostání byl benzínový motor s objemem 1,4 litru a hnacím mechanismem 80 kW (109 k), soustrojí s objemem 1,6 litru a 93 kW (126 PS) a velký benzínový motor s objemem 2,0 litru a 105 kW (143 PS). U dieselů byla zahájena výroba verze Hyundai i30 s 1,6 litrovým motorem a 66 kW (90 PS). Ve stejné výkonnostní třídě byla ve středu výkonového spektra také jednotka s 85 kW (115 koní). 2,0 litrový topdiesel zmobilizoval 103 kW (140 koní), a tak Hyundai i30 dosahoval nejvyšší rychlosti 205 km/h. Nejmenší diesel se spokojil se 172 km/h.

Od roku 2009 je Hyundai i30 k dispozici se systémem start/stop

V roce 2009 byl představen Hyundai i30 blue se systémem start/stop, který byl zpočátku k dostání jen v kombinaci s 1,4 litrem a u zážehových motorů s objemem 1,6 litru. Nejmenší „benzíňák“ přitom spotřebuje v průměru 5,7 litru, což odpovídá emisím CO2 135 g/km. Pro srovnání: stejný model bez start/stop systému spotřebuje v průměru 6,1 litru (145 g/km CO2). Nejúspornější Hyundai i30 s objemem 1,6 litru se systémem Common-Rail dosáhl hodnoty 4,5 litru motorové nafty (119 g/km CO2).